Porota - ročník 2021

Odborná porota:

  •  prof. Leoš Čepický - předseda poroty

    Konzervatoř v Pardubicích absolvoval v roce 1985 ve třídě prof. Ivana Štrause. Na Akademii múzických umění v Praze studoval housle u prof. Jiřího Nováka a komorní hru ve třídě prof. Antonína Kohouta (oba členové Smetanova kvarteta). Na AMU se stal primáriem Wihanova kvarteta, jehož členem je dodnes.

    Zúčastnil se jak sólových tak i kvartetních soutěží. V Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí zvítězil v roce 1981 s titulem laureáta, na soutěži konzervatoří v Ostravě v roce 1983 získal druhou cenu. V roce 1985 obsadil páté místo na soutěži "Václav Huml" v jugoslávském Zagrebu. V italské Gorizii v roce 1993 mu bylo uděleno čestné uznání a v roce 1994 se stal vítězem a laureátem soutěže "Beethovenův Hradec" v Hradci nad Moravicí. Účastnil se také interpretačních kursů u prof. Igora Bezrodného v německém Výmaru.Často vystupuje jak na sólových recitálech tak i a na koncertech s orchestrem doma i v zahraničí (Zagrebská filharmonie, Filharmonie Košice, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové, Virtuosi Pragensis atd.). V roce 2000 provedl k 250. výročí úmrtí J.S.Bacha kompletní provedení Sonát a Partit pro sólové housle na festivalu Smetanova Litomyšl.

    S Wihanovým kvartetem získal první cenu na Pražském jaru 1988 a první místo na Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně v roce 1991. Zároveň s tímto oceněním získal soubor i cenu publika. Pak už následovala četná evropská turné do klasických zemí komorní hudby, ale také do Singapuru, Jordánska, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a USA.

    Pro mnohé české nahrávací společnosti natočilo Wihanovo kvarteto více než 40 CD. Během roku 2005 dokončilo nahrávku kompletního kvartetního díla L.van Beethovena.

    Od října 2008 do března 2009 na šesti koncertech v sále Anežského kláštera v Praze Wihanovo kvarteto provedlo všech 16 kvartet L. van Beethovena. Celý cyklus se natáčel na CD a DVD ( část) a byl vydán u anglické společnosti Nimbus Alliance.

    U této společnosti také v roce 2009 vyšla zcela unikátní nahrávka 24 Capriccií pro sólové housle v úpravě pro smyčcové kvarteto ( William Zinn ).

    Leoš Čepický roce 2002 natočil pro vydavatelství Multisonic sólové CD, Sonáty a Partity pro housle J.S.Bacha. Reedice tohoto CD vyšla v roce 2016 u Nimbus Alliance. U stejné společnosti vyšlo v roce 2013 Čepického sólové CD, kde je jeho klavírním partnerem Ivan Klánský. Poslední víkend v březnu 2018 provedl společně se Stanislavem Boguniou na dvou koncertech všech 10 Sonát Ludwiga van Beethovena .

    Od roku 2007 vyučuje hru na housle na AMU v Praze a v září 2010 byl jmenován vedoucím strunné katedry HAMU. V roce 2017 se Leoš Čepický stal koncertním mistrem Pražského komorního orchestru bez dirigenta.

    Hraje na housle z dilny Mistra houslare Jana B. Špidlena, kopie Guarneri del Gesu 1741..

  • Michaela Fukačová

    Michaela Fukačová je česká violoncellistka, laureátka významných mezinárodních soutěží, žijící trvale v Dánsku.

    Absolvovala Konzervatoř Brno u Bedřicha Havlíka, pražskou Hudební fakultu AMU u Alexandra Večtomova a po přestěhování do Dánska též sólistickou třídy Královské konzervatoře v Kodani u E. Bløndal-Bengtssona. Soukromě studovala i u Mstislava Rostropoviče. Jako sólistka je zvána ke spolupráci předními orchestry (Česká filharmonie, Berlínský symfonický orchestr, Hamburger Mozart Orchester, Danish Radio Orchestra, Orquesta Sinfónica de Radio Televisión Española, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, The NHK Orchestra Tokyo, English Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra, Orchestra de Radio France, atd.) a s renomovanými dirigenty (Gerd Albrecht, Petr Altrichter, Jiří Bělohlávek, Aldo Ceccato, Sixten Ehrling, Valerij Gergijev, Hans Graff, Sir Charles Groves, Elijahu Inbal, Jorma Panula, Libor Pešek, Edvard Serov, David Shallon, Heinz Wallberg a další).

    Raketový start brněnské rodačky, která se ke hře na violoncello dostala až ve svých 14 letech, umožnily rychle za sebou jdoucí úspěchy v prestižních soutěžích. Je laureátkou Pražského jara, mezinárodních soutěží Čajkovského v Moskvě a v holandském Scheveningenu, nositelkou ceny L. Rose ze soutěže W. Naumburga v New Yorku, ale i řady československých cen a zvláštních uznání za nejlepší provedení díla A. Dvořáka, B. Martinů nebo soudobé české skladby ad.. Osudovým paradoxem zůstává, že violoncello bylo původně Michaelinou narychlo inscenovanou únikovou cestou, když jí bylo vzhledem k politickém pronásledování rodičů v letech normalizace znemožněno středoškolské studium. Mohla ovšem navázat jak na základy hudebního vzdělání z klavírní hry, tak na bohatou rodinnou tradici, kde hudba byla v obou větvích rodiny amatérsky i profesionálně pěstována po několik generací.

    Michaela Fukačová  zůstává v kontaktu s českým kulturním prostředím. Nezapomenutelnou kapitolu jejího uměleckého života znamenala léta spolupráce s mimořádnou osobností Josefa Suka, především při provedeních Brahmsova Dvojkoncertu pro housle a violoncello, kterému se v jejich podání dostalo nadšeného ohlasu na mnoha pódiích doma i v zahraničí. V komorní hudbě oba umělce doplnili pianisté Josef Hála nebo Jan Panenka. Stovky koncertů, festivalových vystoupení i rozhlasových, televizních a gramofonových záznamů Michaely Fukačové je spojeno se jménem klavíristy Ivana Klánského. K nejzáslužnějším patří vysoce ceněná první kompletní nahrávka violoncellového díla B. Martinů. Bohatá je i spolupráce s předními českými orchestry, např. se Státní filharmonií Brno, s níž absolvovala řadu zahraničních zájezdů nebo s Českou filharmonií, která ji pozvala jako sólistku na japonské turné, pořádané při příležitosti 100. výročí trvání tohoto předního českého uměleckého souboru.

  • S klavíristou Ivanem Klánským natočila řadu desek, například oceňovanou nahrávku kompletního díla pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů. Za svoji interpretaci Myslivečkova koncertu obdržela cenu za nejlepší sólový výkon u příležitosti prvního ročníku Grammy Clasic 1996 v Praze. Spolupracuje také s Českou filharmonií – mimo jiné pozvala Michaelu Fukačovou v roce 1996 jako sólistku na jubilejní japonské turné, pořádané u příležitosti 100 let jejího výročí založení.

    Pro newyorské nakladatelství Bridge Records natočila violoncellový koncert „Anima“ Poula Ruderse, inspirovaný dílem C. G. Junga, pro vydavatelství Dacapo Violoncellový koncert Hermana D. Koppela, v roce 2009 premiérově uvedla Koncert Anderse Koppela a v roce 2012 Koncert Jespera Kocha s názvem „Dreamscapes.“ Několik děl, která jsou jí inspirována, čeká ještě na svá uvedení. Její nahrávka violoncellového koncertu amerického skladatele Petera Liebersona „Six realms“ získala v USA roce 2006 cenu „Gramophon award“ a v o rok později se rovněž v USA dostala do nominace pěti nejúspěšnějších nahrávek „Nejlepší klasické album roku“. Na české půdě získala cenu za nejlepší sólistický výkon roku nahrávkou Myslivečkova Koncertu C dur při příležitosti konání prvního ročníku Grammy classic v Praze 1996.

    S nemenším nasazením a s vřelou odezvou se Michaela Fukačová v posledních letech věnuje i pedagogické činnosti, především v rámci mistrovských kurzů nebo workshopů.

    Také v novém domově získala řadu prestižních cen, mimo jiné Cenu dánské kritiky a čestné členství nejstarší dánské akademie v Sorø.

    Michaela hraje na italský nástroj Carla Tononiho z roku 1726.


  •  MgA. Leoš Černý

     

    Narodil se v roce 1987. Na Konzervatoři Brno studoval v houslové třídě prof. Jiřího Novotného v letech 2003-2009. Za dobu studií se úspěšně zúčastnil několika soutěží sólově a v komorní hře (několik předních umístění na celostátních soutěží ZUŠ v tomto oboru). Asolvoval řadu interpretačních kurzů u významných pedagogů (Ch. Avsharian, S. L. Jaroševič a další). Brněnskou konzervatoř absolvoval houslovým koncertem a moll od Antonína Dvořáka. Po úspěšném přijetí do houslové třídy na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, mění „nástrojovou specializaci“ a jeho profesní kroky jej vedou ke hře na violu. Od roku 2008 vyučuje na ZUŠ Kyjov. Roku 2014 absolvoval JAMU v Brně (prof. Karel Procházka). V současnosti se intenzivně věnuje komorní hře, je členem několika souborů (Opera Diversa, Filharmonie Gustava Mahlera – vedoucí skupiny). V letech 2012 – 2014 působil ve Filharmonii Brno, krátký čas jako vedoucí skupiny viol. V roce 2012 byl pozván, aby jako pedagog působil na mezinárodních interpretačních kurzech Leoše Janáčka v Turnově. Za největší profesní úspěch považuje finálovou účast na Johannes Brahms competition 2015 v rakouském Pörtschach am Wörthersee, kde se umístil mezi čtveřicí nejlepších účastníků z celého světa.